
„Ceny na vyžádání“ je nejčastější výmluva u služeb na termín. Naše měření 206 webů ale ukazuje pravý opak, než se čeká: cenu na webu uvádějí hlavně obory s pevnou cenou — 60 % fyzioterapií, 46 % klinik, ale jen 26 % wellness a spa. Rozsah přitom není důvod cenu tajit.
Kosmetická klinika má na webu vypiplané fotky ošetření, medailonky týmu i pár referencí, ale u ceny stojí jediná věta: ceny sdělíme na konzultaci. Zákazník, který v sobotu večer srovnává dvě kliniky ve městě, tuhle záložku zavře a napíše té druhé — ne proto, že je levnější, ale proto, že u ní aspoň vidí cenu „od“ a ví, s čím počítá.
Otázka, kterou u ceníku řešíte pořád dokola, zní takhle: má cena na web, když se u každého zákazníka liší podle rozsahu? Ošetření trvá hodinu i tři, jednodušší zákrok stojí jinak než ten velký, a tak je svůdné cenu radši neuvádět vůbec. Odpověď z našich dat je ale jednoznačná a nezní tak, jak se čeká.
Prošli jsme 206 webů služeb na termín z registru ARES a dívali se na jedinou věc, totiž jestli je na hlavní stránce vidět cena. Vyšlo z toho, že cenu uvádí 60 % fyzioterapeutických a rehabilitačních provozů a 46 % estetických i zdravotních klinik, kdežto u wellness a spa je to jen 26 %. Obory, kde má výkon pevnější cenu, ji zveřejňují mnohem častěji než obory, kde se cena skládá z balíčků a členství.
Vlastní měření · 206 webů
Zajímavé je, proč to tak vyšlo, protože povaha služby by čekala opak. Rehabilitace má rozsah léčby předem nejistý, nikdo neví, kolik sezení bude potřeba, a přesto cenu uvádí 60 % provozů. Masáž nebo balíček ve spa má přitom cenu skoro pevnou, a přesto ji na webu najdete jen u 26 % z nich. Rozsah tedy chybějící cenu nevysvětluje; nabízí se spíš zvyk a strach z konkurence, ale to už jsou dohady, které naše měření neprokazuje.
Mezi „ceny na vyžádání“ a závazným ceníkem je třetí cesta, kterou většina provozů přehlíží, a tou je cena „od“ doplněná o rozsah, který ji zvedá. Neslibujete tím konečnou částku, dáváte zákazníkovi spodní hranici a strop, aby poznal, jestli je ve své lize — a přesně tahle informace ho jinak nutí zavřít záložku a jít o dům dál.




Rozdíl mezi oběma ceníky není v tom, že by druhý sliboval nesplnitelné, protože oba mají za sebou úplně stejné ceny. Ten druhý je jen vytáhl z hlavy recepční na web — cena „od“, viditelný strop a jedna věta o tom, co částku posouvá nahoru. Ten první naopak nutí zákazníka zvednout telefon, aby se dozvěděl to, co konkurence napsala rovnou a bez ptaní.
Čtyři otázky. Skóre se počítá u vás v prohlížeči, nic se nikam neodesílá.
Zaberte to za čtvrt hodiny tak, že vezmete tři nejžádanější služby a u každé napíšete na web cenu „od“, k ní rozsah v minutách nebo krocích a strop, kam se cena může vyšplhat. Jednou větou přiznejte, co částku posouvá nahoru, ať už je to rozsah, série nebo materiál, a „ceny na vyžádání“ nechte jen u opravdu zakázkových věcí, ne u běžného ceníku. Zákazník, který u vás cenu „od“ uvidí, spíš zůstane a rezervuje, kdežto ten, co ji nenajde, píše konkurenci.
Spíš naopak, protože když cenu uvádí 60 % fyzioterapií, ale jen 26 % wellness, získává tam, kde ji ostatní neukazují, ten jeden viditelný ceník náskok — je totiž jediný, u koho zákazník předem ví, s čím počítá. Prázdné „na vyžádání“ marži nechrání, jen posílá poptávku k tomu, kdo se cenu „od“ ukázat nebál.
Právě pro takové služby je tu cena „od“ a strop, protože neslibujete konečnou částku, ale dáváte rozpětí. I rehabilitace, kde nikdo předem neví, kolik sezení bude potřeba, uvádí cenu v 60 % případů, a to přes cenu za jedno sezení. Rozsah se dá přiznat jednou větou, místo aby se kvůli němu tajil celý ceník.
Cena „od“ filtruje za vás, a přitom slušně, protože kdo na váš strop nemá, sám nerezervuje a nezabírá vám kapacitu konzultacemi. Kdo na cenu má, přijde rovnou rozhodnutý. Prázdné „na vyžádání“ naopak nefiltruje nikoho a jen zvyšuje počet telefonátů, které stejně skončí odchodem kvůli ceně.
Ukázky konfigurátorů, kalkulaček a rezervací si proklikáte hned — bez registrace.
Prohlédnout demoverze →