Vzali jsme weby truhlářů, zámečníků, elektrikářů a dalších řemesel a podívali se, jestli na nich je cena. Byla u 21 %. Zbytek čeká, až zavoláte.
Když se řekne „dej ceny na web“, ozve se v každé dílně stejná věta: to u nás nejde, každá zakázka je jiná. Chtěli jsme vědět, jak moc rozšířený ten postoj doopravdy je. Tak jsme to spočítali.
Z OpenStreetMap jsme vytáhli české firmy z řemeslných oborů, které mají u sebe vyplněný web — truhláře, tesaře, zámečníky, kovovýrobu, sklenáře, elektrikáře, instalatéry, okna a dveře a další. Vyšlo 262 unikátních domén. Každou jsme jednou navštívili a na hlavní stránce hledali dvě věci: jestli je tam cena (ceník nebo konkrétní částka v korunách) a jestli si u nich jde objednat termín online.
Odpovědělo 238 webů. Zbylých 24 bylo mrtvých, přesměrovaných nebo nedostupných, což je mimochodem taky výsledek.
Cenu nebo ceník mělo 50 webů z 238, tedy 21 %. Čtyři z pěti řemeslníků tedy o penězích na webu nemluví vůbec. Kdo chce vědět, na čem je, musí zvednout telefon nebo napsat e-mail a počkat.
Druhé číslo je ještě výmluvnější. Nějakou formu online objednání — rezervační platformu nebo aspoň výzvu „objednejte se online“ — jsme našli u tří webů z 238. To je 1,3 %. V praxi to znamená, že řemeslo je pořád postavené na telefonu a odpoledním vyřizování zmeškaných hovorů.
Rozpad podle oborů (jen tam, kde jsme měli aspoň 15 webů — u menších vzorků by číslo nic neznamenalo):
Pořadí dává smysl. Nahoře jsou obory, kde se dá něco nacenit dopředu — montáž klimatizace, výměna baterie, revize. Dole jsou obory, kde je každá zakázka výkres na míru: brána, zábradlí, schodiště. Čím víc je práce zakázková, tím míň se o ceně mluví.
Kovovýroba je zajímavý případ. Sedm procent znamená, že z 29 webů řekly cenu dva. A přitom je to obor, kde zákazník nemá vůbec žádnou představu, jestli se brána počítá v desítkách tisíc, nebo ve stovkách. Nemá to jak odhadnout — cenu brány v životě neřešil.
U klimatizace si člověk vygooglí, že montáž stojí kolem dvaceti tisíc, a je v obraze. U brány googlí a nenajde nic. Takže napíše pěti firmám, počká, porovná a čtyřem z nich odepíše, že děkuje. Nebo a to je ten horší případ — nenapíše nikomu, protože si řekne, že to bude drahé.
Ve stejném měření jsme prošli i 356 webů kadeřnictví a kosmetiky. Cenu tam mělo 69 % a online rezervaci 24 %. Rozdíl proti řemeslu je propastný, ale není v tom, že by kadeřnice byly modernější než zámečníci.
Je v typu zakázky. Střih má pevnou cenu a pevnou délku, dá se dát do ceníku a do kalendáře. Brána se musí zaměřit. To je pravda. Jenže z ní neplyne, že se o penězích nedá říct nic. Plyne z ní jen to, že se nedá říct přesné číslo.
Přiznáváme, co toto číslo neumí. Vzorek jsou firmy, které mají web zanesený v OpenStreetMap — spíš ty, které o sobě dávají vědět. Firmy úplně bez webu v datech nejsou, a těch je většina. Dívali jsme se jen na hlavní stránku, takže ceník schovaný v podstránce nebo v PDF nám mohl utéct. A „cenu“ jsme počítali strojově: ceník nebo částka v korunách.
To všechno hraje ve prospěch řemeslníků. Skutečné číslo bude spíš horší než 21 %, ne lepší.
Je veřejná, zdarma a data jde kdykoli ověřit. Placené databáze firem by daly větší vzorek, ale nikdo by si po nás nemohl měření zopakovat.
Hledali jsme ceník nebo částku v korunách na hlavní stránce. Občas to mohla být cena dopravy nebo akce. Chyba tedy nadhodnocuje počet firem s cenou — reálně jich bude ještě míň.
V lednu. Stejnou metodou, ať jsou čísla porovnatelná.
Ano. Vzorek i metoda jsou popsané výš, data pocházejí z OpenStreetMap pod licencí ODbL.
Projděte pár otázek a uvidíte, jestli vám stačí kalkulačka, nebo potřebujete konfigurátor.
Zjistit, co potřebuju →
