Televize Canal+ potřebuje do vysílání grafiku. Sestavy, skóre, statistiky. Dřív ji dělal grafik a čekalo se na něj.
Dnes ji dělá systém. Vyrobit si ji může kdokoli z redakce, v kteroukoli hodinu. A vypadá pokaždé stejně, jako by ji dělal člověk, který zná všechna pravidla.




































Skutečné grafiky z vysílání. Všechny vyrobil systém, ne designér.
Nejde o to, že by lidé pracovali rychleji. Jde o to, že to nudné za ně dělá stroj.
Tolik práce systém udělá. Tým zůstal stejný.
Hotové vzory, ze kterých se vyrábí.
Vyrobí systém. Jeden designér zvládne 50 až 100.
Změní se sestava a třicet grafik se opraví naráz.
Tři věci. Kdyby nevyšla jedna z nich, systém by nikdo nepoužíval.
Grafiky přibývalo. Lidí ne. Musela ji umět vyrobit i redakce, ne jenom grafik.
Barvy, písma, umístění loga. Systém pravidla televize zná a nedovolí je porušit.
Kdo grafiku potřebuje, vyplní jména a čísla. Zbytek udělá stroj. Návod k tomu není potřeba.
Nezadáváte práci grafikovi. Řeknete systému, co chcete, a on se doptá.
Žádný formulář o deseti políčkách. Systém se zeptá jen na to, co k té jedné věci potřebuje.
Když je potřeba rozhodnutí člověka, dostane ho konkrétní člověk. S jasným zadáním, ne jako přeposlaný e‑mail.
Do mailu nebo na místo, odkud si ho lidé berou. Bez dalšího ptaní.
Ne najednou. Po krocích. Každý musel sám o sobě dávat smysl, jinak by se to zastavilo hned po prvním.
Každou dělal grafik ručně. Někdy to trvalo celý týden. Redakce čekala na grafika, grafik čekal na podklady.
Z grafik, které se pořád opakovaly, jsme udělali vzory. Grafik je připraví jednou. Pak už se jen doplní jména a čísla.
Vznikla stránka, kde si grafiku udělá kdokoli. Vyplní formulář, systém grafiku vyrobí a pošle ji tam, kde si ji vezmou.
Sestavy, skóre a čas zápasu si natáhne z dat. Člověk se podívá a pustí to do vysílání. Třicet grafik denně je běžný den.
Najděte si tu svou a víte, co je další krok. Canal+ začínal na jedničce.
Něco potřebujete, někdo to udělá. Pokaždé znovu a pokaždé trochu jinak. Když je ten člověk nemocný, čeká se.
Co děláte často, si napíšete jako postup. Zvládne to kdokoli z týmu. Nečeká se na jednoho šikovného.
Každý vidí, co se právě dělá a kdy to bude hotové. Nikdo se nemusí ptát.
Vezme si je odtud, kde už jsou, práci si naplánuje a udělá. Lidé kontrolují a dělají to, co stroj neumí.
Jeden designér zvládne padesát až sto grafik za měsíc. Systém jich udělá kolem tisíce. Se stejným týmem, který na nich seděl předtím.
Osm juniorních lidí by stálo hodně peněz. A pořád by se čekalo, až budou mít čas.
Videa jsou z běžného provozu. Nic nastaveného pro kameru.
Redakce otevře formulář, vyplní jména a čísla. Systém vyrobí hotovou grafiku do vysílání.
Od dvou hodin na jednu grafiku k třiceti grafikám denně. Po krocích, ne najednou.
Změní se sestava. Dřív to znamenalo přepsat třicet grafik ručně.
Režisér, dramaturg a manažer sociálních sítí. Mluví sami za sebe.
Natočeno ve studiu. Slova jsou jejich.

Když potřebuji rychle do vysílání vyrobit grafiku, může ji vytvořit kdokoliv z týmu, kdo má volné ruce. Připravená k odbavení je v řádu minut.

Nejsme už závislí na grafikovi. Grafiku si vyrobíme sami, kdykoliv.

Vyrábíme více grafiky a máme ji téměř okamžitě ve vysílání.
Televize po nás chtěla jedno: práci, která se opakuje, má dělat stroj. Přesně to stavíme firmám. Konfigurátor spočítá cenu zakázky. Kalkulačka odpoví na to, kolik to stojí. Rezervace vezme objednávku, i když spíte.
Menší systém než pro televizi. Stejný princip, stejní lidé.
Projděte pár otázek a uvidíte, co by se u vás dalo automatizovat jako první.