V magazínu píšeme, že nudnou práci má dělat stroj a člověk má dělat tu zajímavou. Tady je, jak to vypadá, když se to opravdu postaví. Tři roky s televizí Canal+.




































Skutečné grafiky z vysílání. Všechny vyrobil systém, ne designér.
Nejde o to, že by lidé pracovali rychleji. Jde o to, že rutinu za ně dělá stroj.
Vyrobí systém. Jeden designér zvládne 50 až 100.
Tolik práce systém odvede — se stejným týmem.
Oprava třiceti grafik. Dřív pět minut na každou.
Ušetřených jen na přepisování textů do grafik.
Ne najednou. Po fázích, kdy každá musela sama o sobě dávat smysl — jinak by se to zastavilo hned po první.
Každá grafika se dělala ručně v After Effects. Výjimečně trvala celý týden. Redakce musela čekat na grafika, grafik čekal na podklady.
Z opakujících se grafik jsme udělali šablony s proměnnými. Grafik je připraví jednou, pak už se jen plní daty.
Vznikl portál, kde si grafiku vyrobí kdokoli z redakce. Vyplní formulář, systém vyrenderuje výsledek a pošle ho na úložiště.
Sestavy, skóre a čas zápasu se tahají z datového rozhraní. Člověk zkontroluje a odbaví. Třicet grafik denně je běžný provoz.
Najděte si tu svou — a víte, co je další krok. Canal+ začínal na jedničce.
Něco potřebujete, někdo to udělá. Pokaždé znovu a pokaždé trochu jinak. Když je ten člověk nemocný, čeká se.
Co děláte často, si napíšete jako postup. Zvládne to kdokoli z týmu — nečeká se na jednoho šikovného.
Každý vidí, co se právě dělá a kdy to bude hotové. Nikdo se nemusí ptát, v jaké fázi to je.
Vezme si je z programů, které už máte, práci si naplánuje a vyrobí. Lidé kontrolují, schvalují a dělají to, co stroj neumí.
Tohle je celý vtip: nezadáváte práci grafikovi, ale sami sobě — a systém se doptá.
Žádný formulář na deset polí. Systém se doptá jen na to, co k té konkrétní věci potřebuje.
Co potřebuje rozhodnutí člověka, dostane konkrétní člověk — s jasným zadáním, ne jako přeposlaný e‑mail.
Do mailu, na úložiště nebo do systému, který už používáte. Bez opakovaného doptávání.
Jeden designér zvládne padesát až sto grafik měsíčně. Systém jich odbaví kolem tisíce — se stejným týmem, který na nich původně seděl.
Místo e‑mailů a koleček oprav zadávají lidé práci rovnou do systému. Když je potřeba úprava, zadavatel si ji udělá sám, bez čekání na grafické oddělení.
Videa jsou z reálného provozu. Nic nastaveného pro kameru.
Redakce si otevře formulář, vyplní jména a čísla, systém vyrobí hotovou grafiku do vysílání.
Od dvou hodin na jednu grafiku k třiceti grafikám denně. Po fázích, ne najednou.
Změní se sestava. Dřív to znamenalo přepsat třicet grafik ručně.
Režisér, dramaturg a manažer sociálních sítí. Bez našeho zásahu do formulace.
Natočeno ve studiu, formulace jsou jejich.

Když potřebuji rychle do vysílání vyrobit grafiku, může ji vytvořit kdokoliv z týmu, kdo má volné ruce. Připravená k odbavení je v řádu minut.

Nejsme už závislí na grafikovi. Grafiku si vyrobíme sami, kdykoliv.

Vyrábíme více grafiky a máme ji téměř okamžitě ve vysílání.
Všechno. Televize po nás chtěla jedno: práci, která se opakuje, má dělat stroj. Přesně to stavíme firmám. Konfigurátor spočítá cenu zakázky. Kalkulačka odpoví na „kolik to stojí". Rezervace vezme objednávku, i když spíte.
Menší systém než pro televizi. Stejný princip, stejní lidé.
Projděte pár otázek a uvidíte, co by se u vás dalo automatizovat jako první.