Chatovací okno na webu řemeslné firmy vedle rozdělané zakázky
AI v řemesle

AI asistent na webu:
kecálek, nebo prodavač?

Chatovací okno v rohu obrazovky umí dvě věci: buď zákazníkovi pomůže dojít k ceně a termínu, nebo mu deset minut vykládá obecnosti a pak ho pošle na formulář. Rozdíl není v modelu, ale v zadání.

Poslechnout článeknebo do auta →
Ve zkratce

Chatovací okno se dá dnes nasadit za odpoledne. Otázka nezní, jestli to jde, ale jestli to k něčemu je. A odpověď záleží skoro výhradně na jedné věci: k čemu má asistent přístup.

Kecálek

Nejběžnější varianta je asistent napojený jen na text vašeho webu. Zákazník se zeptá, kolik stojí pergola. Asistent odpoví, že cena závisí na mnoha faktorech, že nabízíte řešení na míru a že nejlepší bude vyplnit poptávkový formulář.

Zákazník tedy strávil dvě minuty konverzací, aby se dozvěděl to, co bylo na webu. Nedostal nic navíc a ještě si utvrdil dojem, že tahle firma cenu neřekne. Kdyby okno nebylo, dopadlo by to stejně, jen rychleji.

„Asistent bez dat neumí nic, co nezvládne dobře napsaná stránka. Jen to trvá dýl.“

Prodavač

Druhá varianta má přístup k tomu, co potřebuje. K ceníku nebo cenovému modelu. Ke kalendáři s volnými termíny. K seznamu obcí, kam jezdíte. Ke skladu nebo dodacím lhůtám.

Ten samý dotaz pak dopadne jinak: asistent se zeptá na rozměr a provedení, spočítá orientační cenu, řekne ji, a nabídne dva volné termíny na zaměření. Zákazník odchází s číslem a datem. Vám přijde zadání, ne dotaz.

To je celý rozdíl mezi oběma variantami. Nespočívá v tom, jak dobrý je jazykový model — oba mohou být stejné. Spočívá v tom, jestli má co říct.

Kde je asistent lepší než formulář

Kde je naopak horší

Když zákazník přesně ví, co chce, je konverzace zdržení. Člověk, který jde pro rozměr a cenu, nechce vést dialog — chce posunout tři táhla a vidět číslo. Proto asistent nenahrazuje konfigurátor ani ceník, jen je doplňuje.

A ještě jedna věc: asistent nesmí překážet. Okno, které samo vyskočí přes obsah pět vteřin po příchodu, obtěžuje. Nechte ho zavřený a dostupný.

Nesmí si vymýšlet

Tohle je jediné pravidlo, na kterém opravdu záleží. Když se zákazník zeptá na něco, co asistent neví, musí říct, že to neví, a nabídnout spojení. Asistent, který si domyslí termín nebo cenu, vám vyrobí konflikt při první schůzce.

Prakticky to znamená držet ho na vodítku: jasně vymezit, na co odpovídá, a všechno ostatní předávat člověku. Raději užší asistent, který je spolehlivý, než široký, kterému se nedá věřit.

Jak to zavést rozumně

  1. Sepište dvacet nejčastějších dotazů z telefonu a e-mailu. To je zadání.
  2. Dejte asistentovi ceník nebo cenový model. Bez toho nemá smysl začínat.
  3. Napojte kalendář, pokud pracujete s termíny.
  4. Nastavte hranice, kde končí a předává na člověka.
  5. Čtěte přepisy. První měsíc denně. Uvidíte, na co se lidé ptají doopravdy.

Ten poslední bod bývá největší přínos celého asistenta, i kdyby neuzavřel ani jednu zakázku. Konečně uvidíte, co zákazníkům na vašem webu chybí a to se pak dá spravit i bez AI.

Nahradí mi asistent obchodníka?

Ne. Zvládne první kolo — zjistí, co člověk chce, a dá orientační cenu. Rozhodnutí a vztah zůstávají na vás.

Co když odpoví špatně?

Proto se drží na vymezeném území a čte se první měsíc přepisy. Odpověď mimo rozsah má znít „to nevím, předám kolegovi“.

Je to drahé?

Provoz bývá řádově stokoruny až tisíce měsíčně. Dražší je příprava dat, na kterých má stát a ta se vyplatí i bez asistenta.

Máme radši telefon.

Nechte si ho. Asistent má obsloužit ty, kteří volat nechtějí a těch je většina, hlavně večer.

Nevíte, co má vaše firma
řešit dřív?

Pár otázek ukáže, jestli potřebujete kalkulačku, rezervace, nebo konfigurátor.

Zjistit, co potřebuju →

Další čtení

Ze světa · přeloženo

Transparentní cena zvedla prodej o 21 %. Jenže šlo o polévku, ne o pergolu

Studie · McKinsey

Dvě třetiny kupujících už nechtějí mluvit s obchodníkem dřív, než musí